Národ (samozvaných) soudců

Česká pozice zveřejnila obsáhlý rozhovor s bývalým generálním ředitelem DP Praha Martinem Dvořákem.

Reakce jednoho z čtenářů v diskusi následuje (odkazy a zvýraznění jsou doplněny):

"Je zajímavé sledovat, jak jsme se na internetu stali národem plně zasvěcených soudců. Cokoli zveřejní média, nebo nějaký samozvaný "spasitel" prostřednictvím médií jako domněnku, okamžitě bereme jako nezpochybnitelný fakt a hrneme se upalovat každého, proti komu jsou tyto domněnky namířeny. Každý ví úplně přesně, jak to bylo, dokáže naprosto správně vyhodnotit důkazy a to během jediné vteřiny a hned píše rozsudek. Ten je vždy jediný: upálit nebo ukřižovat.
Copak jsme zapomněli na to, jak samozvaní spasitelé nebo novináři sami zničili stovky nebo tisíce existencí? Vždy byly zveřejněny takzvané "důkazy", dav se jich chytil a ihned bez rozmyslu a bez znalostí jakýchkoliv faktů přikládal dříví na hranici. Pak se třeba za rok, za pět nebo deset let někde objevila dvouřádková zpráva, že se nic takového nepotvrdilo, nebo dokonce že se ukázalo, že to bylo všechno úplně jinak. Kritizujeme mocenské hry, ale sami na ně naskakujeme s takovou radostí, až zůstává rozum stát. Tedy do té doby, než přesně taková hra (v malém nebo velkém) skřípne nás samotné. Divná inkviziční mentalita a to mluvíme pořád o demokraciii...
A jen poznámka: nevím, jestli Martin Dvořák udělal to, co mu všichni přisuzují. Nevím to a nemůžu to vědět, protože znám jen to, co uveřejnil nějaký Láska, tedy jeho soukromé názory na deset smluv z několika tisíc. Nevím co v těch smlouvách je, netuším co z nich Láska zveřejnil a co zamlčel. Nevím proč zkoumal jen těch deset smluv, které mu podstrčili (což sám veřejně přiznal v Hyde Parku) a nemám ani tušení, jestli se jeho závěry blíží realitě, nebo se od ní naopak diemetrálně vzdalují. Vím jen to, že když neznám relevantní fakta, nemám ani sebemenší důvod přikládat další otep na hranici, na níž je upalován Martin Dvořák. Což znamená, jak tuším, že na ní budu hořet s ním. No, aspoň neumřu na podchlazení a na iluzi, že jsem jediný spravedlivý soudce na téhle zemi, ve které tak často umírali důstojnící SS."